Radmila Tomšů: Za chyby se platí
Radmila Tomšů vám předvede, jak se může vyvést čarodějné dítko, když získá příliš moci.
- Autor: Radmila Tomšů
- Žánr: adult fantasy
- Rozsah: 29 stran
- Dostupné formáty: pdf, epub
Nabízený e-book patří do e-Čítárny pro první čtenáře za pár korun a se zvyšující se cenou podle prodaných kusů. Více o e-Čítárně v Jak nakupovat.
Povídka vyšla v knize Žena s labutí (2018). Příběh vypráví o dívce, která je kupodivu naprosto obyčejná. Ve světě, kde vévodí magie, ona žádnou neovládá. Je zosobněním nás všech, nás běžných lidí, kteří si žijeme své všední životy. Jenže – co je to vlastně obyčejný život? Není každý život neobyčejný? A neměli bychom se právě tak k tomu vzácnému daru, který svým narozením dostaneme, chovat? K povídce se váže výkladová karta Výchova.
Význam karty Výchova
Učitelka-čarodějka ve škole předvádí žákům s pomocí kouzel, jak delfín proskakuje kruhem. Jeho dovednost je výsledkem dlouhého a trpělivého tréninku; a tak je to u všeho, co chce člověk umět a dělat. Ať chce být truhlářem, designérem nebo kouzelníkem. Nebo prostě jen člověkem. Výchova, ať už ta rodičovská nebo školní, jako cílevědomá činnost připravující člověka na úkoly a role, které ho v životě čekají, je velmi pomalý a zodpovědný proces. Jako žáci získáváme během ní nejen znalosti a dovednosti, ale také postoje a hodnoty, které náš vychovatel považuje za důležité. Budujeme si díky ní vztah ke svému okolí i ke světu jako takovému. Vrůstáme do nějaké společnosti a stáváme se její součástí. Jako vychovatelé se snažíme své svěřence ochraňovat a ukazovat jim směr, zároveň ale jim musíme nechat prostor pro osobní růst. Jednou přijde ten okamžik, kdy musíme odolat nutkání podat jim záchrannou ruku a namísto toho je nechat upadnout. Když se zase zvednou, budeme vědět, že jsme je učili dobře. V opačném případě se z nich stanou závislé bytosti, neschopné samostatného života.
Učitelka-čarodějka ve škole předvádí žákům s pomocí kouzel, jak delfín proskakuje kruhem. Jeho dovednost je výsledkem dlouhého a trpělivého tréninku; a tak je to u všeho, co chce člověk umět a dělat. Ať chce být truhlářem, designérem nebo kouzelníkem. Nebo prostě jen člověkem. Výchova, ať už ta rodičovská nebo školní, jako cílevědomá činnost připravující člověka na úkoly a role, které ho v životě čekají, je velmi pomalý a zodpovědný proces. Jako žáci získáváme během ní nejen znalosti a dovednosti, ale také postoje a hodnoty, které náš vychovatel považuje za důležité. Budujeme si díky ní vztah ke svému okolí i ke světu jako takovému. Vrůstáme do nějaké společnosti a stáváme se její součástí. Jako vychovatelé se snažíme své svěřence ochraňovat a ukazovat jim směr, zároveň ale jim musíme nechat prostor pro osobní růst. Jednou přijde ten okamžik, kdy musíme odolat nutkání podat jim záchrannou ruku a namísto toho je nechat upadnout. Když se zase zvednou, budeme vědět, že jsme je učili dobře. V opačném případě se z nich stanou závislé bytosti, neschopné samostatného života.
Zatím žádné komentáře.