Literární loupežnictví aneb Proč (ne)vydávat fanfiction

Sauronova nevěsta hořela znovu, tentokrát na Slavconu v Bratislavě. Ovšem velmi symbolicky – neboť v místnosti přezdívané Bazén někde v podzemí budovy Fakulty architektúry a dizajnu nám místní požární dozor zakázal zapálit oheň. Museli jsme si vystačit s červeným igelitovým sáčkem a vlastní představivostí. Nakonec, co bychom to byli za fantazáky, kdybychom to nedokázali? Legrace bylo u scénky, v níž exceluje Františka Vrbenská a Zuzana Hloušková jí zdatně přizvukuje, i tak dost. Památná replika „Kde asi soudruzi z Mordoru udělali chybu?“ vyvolala salvy smíchu a je na tomto místě potřeba pochválit především skvělé slovenské publikum, které vzalo to naše blbnutí na milost, a dokonce se k nám přidaly i tři dámy z řad hlavních organizátorek conu coby sudičky. Křest to byl zábavný a důstojný, a taky skvělý začátek k přednášce o fanfiction obecně, která následovala.

Tentokrát publikum poslouchalo pozorně a přidávalo i vlastní postřehy. Panovala všeobecná shoda, že Tolkienovo univerzum rozhodně volá po nejrůznějších doplněních. Podle jednoho z Mistrových dopisů je zřejmé, že si toho byl vědom i on sám. Z teoretických konceptů rozhodně zaujalo Jenkinsovo pojetí participační kultury, v rámci níž fanoušci však nejen konzumují, ale rovněž i tvoří – vlastní příběhy, písně, umění, videa atd. Fandom se tak stává prostorem (celosvětovou sítí), který transformuje mediální konzumaci v produkci nových textů. Participační kultura se mj. vyznačuje silnou podporou pro tvorbu a sdílení výtvorů s jinými, tj. určitým druhem neformálního mentorství, kdy zkušení předávají své znalosti nováčkům, a díky novým technologiím umožňuje také archivování, přivlastňování a recirkulování mediálního obsahu novými způsoby.

Zavírat oči před tímto novým trendem v kultuře by bylo hodně hloupé, i když to znamená velký posun v dosavadních hodnotách a hranicích. Legislativa samozřejmě nedokáže na něco takového adekvátně reagovat a stále prosazuje individuální zájmy autorů jako to hlavní a hodné ochrany. Představa sdíleného autorství je pro řadu stoupenců tradiční kultury asi velkým sci-fi, nicméně zabránit tomuto vývoji nelze. Zatím se tedy i v případě fanfikcí držíme mezí zákona a troufáme si vyslovovat odvážné myšlenky v naději, že někde zasejeme semínko a ono jednou vzejde.

Záznam křtu Sauronovy nevěsty můžete zhlédnout v krátkém videu:

Máme se re-pre bát?

Na letošním Slavconu v Bratislavě jsme však neprezentovali pouze Sauronovu nevěstu. Ke slovu se dostal také náš dlouholetý projekt subžánru real prediction. Slovenským fanouškům jsme formou krátké přednášky představili začátky re-pre i jeho pokroky, pokud jde o předvídání technologického vývoje (i některých nehod).

Smatbone, tedy mobil aplikovaný přímo pod kůži, a jeho doplňek vizor tvoří jen zlomek z celé řady vynálezů, které v dobré víře, že budou lidem pomáhat, začnou místo toho okupovat a komplikovat jejich život, obzvlášť když se překročí určitá mez. Majordomus, řídící celou domácnost, dietní náramek tyranizující svého nositele nebo dynamická cena sortimentu v supermarketech… Předvídali jsme toho příliš mnoho, až nás to samotné děsí.

V závěru pořadu pak předvedli Jan Hloušek, Milan Kováč (autor povídky), Diana Manyuczováa Martin Vondráček scénické čtení povídky Historická udalosť, která představuje jediný slovenský příspěvek do poslední re-pre sbírky Nemožné se děje.

Představení blízké budoucnosti v přetechnizované rovnoprávné společnosti, ve které jsou si všechna čísla rovná a hmotnost peří se ve jménu spravedlnosti vyrovnala hmotnosti železa můžete zhlédnout v záznamu (chybí pouze pár replik hádajících se dětí v domácnosti budoucnosti):

Pomyslnou tečku pak představoval křest knížky zeleným nanogelem, který tentokrát odmítl plnit svou funkci a na knihu se přilepit, za to obsadil půlku pódia. Zatleskali jsme kmotře Františce Vrbenské za její statečnost a snahu tvrdohlavou hmotu zkrotit, a pak už utíkali ze studeného podzemí pryč, na sluníčko, které se konečně po dlouhé zimě rozhodlo ukázat. Těšili jsme se na dobrou večeři (halušky, co jiného) a hýčkali si ten dobrý pocit uvnitř, že se nám prezentace povedla. Nad naším úspěchem bděl nejspíš sv. Florián, který strážil poblíž apartmánu, kde jsme bydleli. Výlet jsme si užili nesmírně a budeme se těšit, až zase za našimi východními sousedy někdy vyrazíme.