Narodila se roku 1960 ve Frýdku-Místku. V současné době žije s mužem, kočkou a fenkou border kolie v srdci Těšínských Beskyd, v Bystřici nad Olší. Krátce pracovala v kulturní instituci, pak vsadila na to, že si na živobytí dokáže vydělat i tím, čím se do té doby jen bavila – tvořivou rukodělnou prací. Naučila se a vyzkoušela jich několik, až se nakonec usadila jako Ježibaba v perníkové chaloupce. Jinak řečeno, už víc než patnáct let se živí starodávným řemeslem perníkářským. Před čtyřmi lety usoudila, že by se jí hodil nějaký intelektuálně náročnější koníček jako prevence demence, a začala psát drabble – minipovídky o sto slovech. Aby je měla kde skladovat, vytvořila s kamarádkou blog Šílené šuple, kde své povídky a články uveřejňuje jako Regi. Tehdy napsala také mikropovídku Portrét jako živý a poslala ji do soutěže Cena Karla Čapka (můžete si ji přečíst ve sborníku Mlok 2015). Od té doby dělí svůj čas mezi práci, která ji nepřestává bavit, rodinu, aktivity se psem, amatérské muzicírování a samozřejmě psaní. A hodlá v tom pokračovat, dokud udrží myšlenku v hlavě a prsty na klávesnici. Inspirací k napsání povídky V pasti byla dávná vzpomínka na dobrodružné příběhy o vlněném panáčkovi, které kdysi autorka vymýšlela pro svou mladší sestru. Po několika desítkách let ale přidělila téhle loutce roli úplně jinou.

Povídky

• Portrét jako živý (Mlok 2015)
• Cesta do pravěku (Jedenáct snů, 2017)
• Příliš živé obrazy (Kočas 2018)
• V pasti (Žena s labutí, 2018)

Webové stránky

• silenesuple.blog.cz