Hanina Veselá – o autorce

Hanina Veselá se narodila v Praze, kde vystudovala právo a historii na Karlově univerzitě. Názorný příklad rozpolcené osobnosti. Na jedné straně snílek a fantasta, na straně druhé pragmatik a vědec. Už dlouhá léta se pohybuje na poli fantasy a sci-fi. Převzala a pořádala nezávislou akci s dlouholetou tradicí pro všechny příznivce erotiky ve sci-fi a fantasy, s názvem ErotiCon (později překřtěno na RotiCon). Na svém kontě má desítky reportáží ze spisovatelských besed, křtů knih a conů, recenze českých i zahraničních knih, pár povídek a tři samostatné knihy. Kromě toho ráda fotí – zejména reportážní fotografie, portréty a staré opuštěné budovy. Psát ji naučili ve škole; příběhy přišly spolu s tím. Ty první vznikly během vyučování pod lavicí. Bylo jí asi sedm. Nechala to kolovat po třídě. Hrdinkou byla turecká princezna, která uprchla z harému a svedla souboj s pánem všech moří. Její románovou hrdinkou se nakonec stala sexy zrzka Magnólie s telepatickým schopnostmi – romány Magnólie a démon (Mytago 2013) a Drak bere vše (Mytago 2015). Posledním počinem je opulentní Krev teče vždycky červená, jejíž základní kámen tvoří intriky, řízné dialogy a spletité vztahy mezi jednotlivými aktéry (Mytago 2018). Ve svých textech se nevyhýbá ani milostným scénám, neboť „láska, sex a něžnosti“ jsou smyslem i kořením života. Hanina Veselá nepracuje jen od stolu a nebojí se „vyjet do terénu.“ Sama říká: „Mám ráda, když autoři nevaří z vody, ale využívají vlastních zkušeností. U mě to bývají zážitky z cest. Když jsem v Drak bere vše popisovala hlubinnou říši, nebyla to jen má fantazie. Předtím jsem se potopila do hloubky asi čtyřiceti metrů a viděla tam to, co viděla Magnólie. Kvůli Krev teče červená, kde se část děje odehrává na vulkanických ostrovech, jsem zas objela ‚Mars‘ neboli ostrov Lanzarote.“ Fantaskní příběhy jen nepíše, ale také sbírá. Ty, které byly napsány před desítkami let a pochází z per slavných českých okultistů. Ideálně ještě s podpisem. Prozradila k tomu: „To, co mám doma, to nejsou jen knihy s patinou dotyku autora. Jsou to mé múzy, špitají mi do ucha nápady. Třeba povídka s výstižným názvem Šeptáno do tmy psaná pro antologii Koleje smrti takto vznikla – začátek je téměř doslovný přepis snu.“
Povídka Mizera z Mexika, která vyšla v Ženě se lvem (2016), představuje lovecraftovský horor z Francie 70. let předminulého století o tom, kam až může člověka dovést jeho nejtemnější touha.

Knihy

Povídky

Ocenění

Webové stránky

Pro přehled o dalších autorkách projektu Lehkého fantazijna navštivte přehledový článek Každý týden jedna autorka, nebo použijte štítek článku „autor„.

Štítky: , ,

Zatím žádné komentáře.

Napsat komentář