Anna Šochová: Jak mizí víly
S Annou Šochovou pochopíte, proč je v našem světě tak málo víl, když přitom tolik holčiček se touží stát jednou z nich.
- Autor: Anna Šochová
- Žánr: magický realismus, fikce o sociálních otázkách
- Rozsah: 15 stran
- Dostupné formáty: pdf, epub
Nabízený e-book patří do e-Čítárny pro první čtenáře za pár korun a se zvyšující se cenou podle prodaných kusů. Více o e-Čítárně v Jak nakupovat.
Povídka vyšla v knize Žena s drakem (2017). V povídce Jak mizí víly mají tyto křehké bytosti určitou možnost pomoci tomu, kdo v ně věří. V přeneseném smyslu slova sledujeme skryté zápolení se zlým drakem každodenní reality – a místem děje se stal skutečný kopec s „vílím“ paloukem z autorčina dětství. K povídce se váže výkladová karta Utrpení.
Význam karty Utrpení
Vězeňkyně s okovy na rukou, hladová, žíznivá a odsouzená k právu útrpnému. Mučicími nástroji jsou však překvapivě předměty, které slouží běžně k domácím pracím. Tato krutá zkouška však umožní ženě nahlédnout za hranici sebepoznání, překročit vlastní stín a podívat se na svůj život z jiné perspektivy. A také se zřeknout starých způsobů, zlozvyků a strategií a začít úplně jinak. Vyžaduje to vrhnout světlo na temné území naší bytosti, na škodlivé vzorce chování pocházející z dětství či z minulých životů. Jsou ukryty hluboko v našem nevědomí, že si je ani nepřipouštíme, přestože ovládají naše jednání. Musíme tedy prožít tyto negativní bloky s odevzdaným uvědoměním, že je to jediná cesta, jak se jich zbavit. Říká se, že kdo nechce vidět ani slyšet, musí cítit, kdo není schopen porozumět, toho musí k pochopení přivést až nějaká intenzivní zkušenost, bolest, utrpení. Pokud nezískáme dostatečný odstup od svého ega a neprohlédneme jeho hru, budeme odsouzeni navždy hrát podle jeho pravidel, chodit v bludných kruzích, cítit se v pasti, závislí, zneužívaní, bezradní, a dělat stále stejné chyby.
Vězeňkyně s okovy na rukou, hladová, žíznivá a odsouzená k právu útrpnému. Mučicími nástroji jsou však překvapivě předměty, které slouží běžně k domácím pracím. Tato krutá zkouška však umožní ženě nahlédnout za hranici sebepoznání, překročit vlastní stín a podívat se na svůj život z jiné perspektivy. A také se zřeknout starých způsobů, zlozvyků a strategií a začít úplně jinak. Vyžaduje to vrhnout světlo na temné území naší bytosti, na škodlivé vzorce chování pocházející z dětství či z minulých životů. Jsou ukryty hluboko v našem nevědomí, že si je ani nepřipouštíme, přestože ovládají naše jednání. Musíme tedy prožít tyto negativní bloky s odevzdaným uvědoměním, že je to jediná cesta, jak se jich zbavit. Říká se, že kdo nechce vidět ani slyšet, musí cítit, kdo není schopen porozumět, toho musí k pochopení přivést až nějaká intenzivní zkušenost, bolest, utrpení. Pokud nezískáme dostatečný odstup od svého ega a neprohlédneme jeho hru, budeme odsouzeni navždy hrát podle jeho pravidel, chodit v bludných kruzích, cítit se v pasti, závislí, zneužívaní, bezradní, a dělat stále stejné chyby.
Zatím žádné komentáře.