Eva Hauserová zavítala do věčně krásné zahrady
V pátek 22. 12. 2023 nás po delší nemoci opustila feministka, ekoložka, publicistka, překladatelka a pro mě i vizionářka Eva Hauserová. Do české sci-fi scény zasáhla především knihami Cvokyně a Hostina mutagenů, které v tehdejší záplavě překladové literatury působily jako živá voda. Teprve o mnoho let později jsme se setkali osobně při spolupráci na knižní sbírce Žena s labutí. Dlouze jsme si povídali na zahradě domu, kde bydlela, a kterou se snažila kultivovat tak, aby byla co nejpestřejší a zároveň udržitelná.
Eva celoživotně oscilovala mezi zájmem o přírodu a o literaturu. Vystudovala biologii a pracovala v oboru genového inženýrství, než zvítězila literatura a zahájila dlouhou éra redakční a překladatelské práce. Na kontě má i dvě populární příručky o feminismu (Na koštěti se dá i lítat; Jsi přece ženská, tak…) a několik příběhů o ženách. Na sklonku života je to opět příroda, která získává navrch, konkrétně permakultura – trvale udržitelný design pozemků i lidských sídel. Důkazem tohoto obratu je i její poslední počin – ekologický rádce Encyklopedie soběstačnosti.
Její klíčové téma vyjadřuje i výkladová karta Sounáležitost, která jí byla v našem projektu přidělena. Představuje vitální princip držící pohromadě společenstva (rodiny, komunity, národy, ale i pracovní týmy, sportovní družstva a zájmové skupiny). Pocit sounáležitosti je jako náruč země, která dává vzrůst rostlinám a stromům, aby mohly se všemi sdílet své květy a plody. Každý z nás touží někam patřit, být součástí něčeho, většího celku, se kterým by mohl sdílet společné hodnoty. Tak si budeme Evu také pamatovat – jako moudrého člověka milujícího život a hlásajícího respekt a smířlivost.
Zatím žádné komentáře.