Vilma Kadlečková – o autorce
Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a následně knihovnictví na FF UK. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu (se kterým v 90. letech spolupracovala na vydávání hry Dračí doupě) a dívčí příjmení Kadlečková používá dál jako literární pseudonym. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 (zvítězila např. v soutěžích O nejlepší fantasy, O stříbřitělesklý halmochron, Cena Karla Čapka). Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací náleží k cyklu Legendy o argenitu. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy ze světa, ve kterém funguje psychotronika. Součástí cyklu jsou například starší romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží, několik novel z poslední doby a také její nejznámější dílo, sága Mycelium, která jednoznačně v současné české fantastice zaujímá přední příčky. Do žánru fantasy spadají její novely Pán všech krůpějí, O snovačce a přemyslovi, povídky v antologiích Ondřeje Jireše a příspěvek do projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky s čistě ženskou tématikou píše jen výjimečně (povídka Elixír stáří v antologii O čem ženy píší). Povídka Bez Krásky a bez zvířete vznikla přímo pro antologii Žena se lvem (2016) a je to brutální vize nejšťastnější možné verze typicky ženského osudu.
Knihy
- série Mycelium:
- Jantarové oči (2013)
- Led pod kůží (2013)
- Pád do temnot (2014)
- Vidění (2014)
- Hlasy a hvězdy (2016)
- série: Fomalhiwa
- Na pomezí Eternaalu (1990)
- Meče Lorgan (1993)
- Stavitelé věží (1994)
- série: Dračí doupě (1990-2006)
- Jednou bude tma (1991)
- Na pomezí Eternaalu (2010, sbírka povídek)
- O snovačce a přemyslovi (2015)
- Pán všech krůpějí (2000)
- Tajná kniha Šerosvitu (2011)
Povídky
- Bez Krásky a bez zvířete (Žena se lvem, 2016)
- Beztvaré měnící se
- Časový dluh
- Elixír stáří
- Fomalhiwský mýtus o stvoření světa
- Jednou bude tma
- Lunapark Luna
- Mé rty budou toužit po krvi
- Na pomezí Eternaalu
- Na rubu světa
- Náhrdelník z Argenitu
- Nejkrásnější prázdniny
- O lišce a Lovci
- O nepostradatelnosti karwilových bobulí aneb Autogramiáda při příležitosti vydání knihy Poslední pevnost Šipky
- O Perchtě a pádu
- O snovačce a přemyslovi
- Po boku temného mága
- Poslední pevnost Šipky
- René, zlý otrokář z Kvítečkova
- Rosa Mathiella
- Růžová krychle
- Sirrangové
- Skládanka
- Starýma očima, za tisíc let
- Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát
- Ten, kdo přišel z vesmíru
- Tři z Akroné
Ocenění
- Aeronautilus
- Kniha roku (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
- Povídka roku (2015) – nominace: Časový dluh
- Velmistr žánru – tvůrce (2015) – vítěz
- Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
- Povídka roku (2013) – vítěz: Starýma očima, za tisíc let
- ASFFH
- Nejlepší science fiction (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
- Česká a slovenská kniha (2017) – vítěz: Hlasy a hvězdy
- Česká a slovenská kniha (2015) – nominace: Vidění
- Česká a slovenská kniha (2015) – vítěz: Pád do temnot
- Česká a slovenská povídka (2015) – nominace: Časový dluh
- Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
- Nejlepší science fiction (2014) – nominace: Jantarové oči
- Česká a slovenská kniha (2014) – vítěz: Jantarové oči
- Česká a slovenská povídka (2013) – nominace: Starýma očima, za tisíc let
- Česká a slovenská povídka (2011) – vítěz: Lunapark Luna
- Česká a slovenská povídka (2008) – vítěz: O snovačce a přemyslovi
- Česká kniha (2001) – nominace: Pán všech krůpějí
- Česká a slovenská povídka (1996) – nominace: Mé rty budou toužit po krvi
- Ludvík
- Původní česká a slovenská SF (1991) – vítěz: Na pomezí Eternaalu
- O nejlepší fantasy
- Povídka/Román (1988) – vítěz: Tři z Akroné
Zatím žádné komentáře.