Rozhovor s editorkami knihy Žena se lvem

Rozhovor s editorkami je převzatý z webu CasopisXB1.cz.

Františku Vrbenskou i Zuzanu Hlouškovou známe především jako autorky fantastické beletrie i publicistiky, ale ve svém novém společném projektu se – nikoli poprvé – představují rovněž jako editorky. Antologie Žena se lvem je dokonce plánována jako první ze série reprezentativních antologií fantasy, science fiction a hororu od českých a slovenských žánrových autorek. V jedné knize spojuje široce známá jména jako Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová, Karolina Francová či Hanina Veselá s dosud méně známými tvářemi. Zajímavé a u nás stále ještě poněkud neobvyklé je i využití portálu Startovač pro zahájení odvážného projektu, jenž vznikl počátkem loňského roku pod pracovním názvem Lehké fantazijno.

Postupně se pod přísunem kvalitních povídek rozrostl do ambiciózní podoby plánované čtveřice antologií s názvy Žena se lvem, Žena se sovou, Žena s drakem a Žena s labutí. První kniha by měla vyjít ještě letos před Vánoci (2016, pozn. redakce). Do celého projektu se dosud zapojilo neuvěřitelných 52 autorek a další možná ještě přibudou. Kromě obálek Jany Šouflové bude knihy jako bonus doprovázet i sada karet, z nichž na každé bude zobrazena autorka s motivy ze své povídky. Úvodní svazek prozatím na Startovači zaznamenal raketový start a uvidíme, jaké novinky si pro nás editorky ještě připraví…

Žena se lvem bude první antologií představující tvorbu dnešních českých a slovenských autorek fantastiky. Jaký byl váš prvotní impulz a kde se vzal nápad antologii sestavit? Stalo se něco, co vás později překvapilo v samotné přípravě knihy?

ZH: Ten impulz přišel naprosto bezprostředně. Jednou jsme se bavily s Františkou Vrbenskou o naší fantastické scéně a o tom, jak ve světě běžně vycházejí ženské antologie, a najednou padla slova: „Vždyť my žádnou takovou antologii vůbec nemáme!“ Vrtalo mi to hlavou a pátrala jsem, ale je to tak, kromě dvou zoufalých mainstreamových pokusů a jednoho zajímavého žánrového projektu, který vyústil vydáním Tajné knihy Šerosvitu, vážně nic. O to víc mě zaskočilo, že nakladatelé do této doby neprojevili o zaplnění tohoto „bílého místa“ zájem.

FV: Dva momenty nastartovaly naši editorskou cestu, aby zmizely jako příslovečný hřebík, co se z něj uvařila polévka. Prvním byla antologie žánru fantastiky, sestavená dvěma angloamerickými editorkami jen z povídek napsaných ženami. Vyšla u nás v polovině devadesátých let a udělala na mne obrovský dojem. Příběhy, jak je vytvořily spisovatelky, vdechly knize zvláštní, působivé ladění. Vyprávěla jsem o knize Zuzaně Hlouškové a také ji to zaujalo. Když jsem se ovšem vypravila do své knihovny, abych poreferovala podrobněji, svazek se vypařil (jak to knížky někdy zlomyslně dělají). Zůstává nezvěstný a nepodařilo se mi ani vypátrat, o jaký titul jde.

Druhý podnět přinesla velká černobílá fotografie, kterou Zuzana získala od významného hradeckého umělce. Zobrazovala klečící mladou ženu s mečem. Akt nepůsobil vůbec vyzývavě, skrývalo se v něm odhodlání a tajemství. Připadalo nám, že dokonale charakterizuje náš editorský záměr. A zrodil se projekt Lehkého fantazijna.

Když jsme hledaly nakladatele, dozvídaly jsme se, že o antologie jako takové není mnoho zájmu a komerčně nejsou tak výhodné. Nenadchlo ani, že na povídkách se podílejí výhradně autorky. Ne že by v nakladatelstvích byli zaujati vůči „ženskému psaní“ – postrádali výraznější tematické ladění sborníku. Naše antologie vychází z jasně dané koncepce a naopak dobrých sbírek bez nápadného jednotícího prvku by se našla kupa. Je ovšem fakt, že současný knižní trh má nastavená poměrně tvrdá ekonomická pravidla, a z Lehkého fantazijna se vyklubala objemná a náročná kniha.

 

Původně mělo jít o jednu antologii, ale vzhledem k počtu přijatých povídek se nakonec rozrostla na úctyhodné čtyři svazky. Plánujete případně navázat i dalšími, pokud bude přísun dobrých povídek pokračovat?

ZH: Jako že bychom udělaly kompletní tarot? Nepřekvapilo by mě, kdybychom našly i těch 78 autorek, pořád se totiž objevují nové, zejména z mladší generace, a některé i hodně dobré, jak dokazuje třeba sborník Mlok nebo i stránky časopisu XB-1. Ale zatím jsou opravdu v plánu jen ty čtyři svazky.

FV: Je příliš brzy a příliš smělé zabývat se úvahou o dalším svazku, i když se průběžně objevují nové texty, nad kterými si říkáme: Tohle se povedlo, tuhle českou nebo slovenskou autorku bychom bývaly mohly oslovit…

lehke-fantazijno-autorky

 

V zahraničí se rozmáhají speciální čísla časopisů či sborníky děl autorů skupin vymezených třeba etnikem nebo pohlavím, ať už se jedná o sérii speciálních čísel Lightspeedu nebo podobné projekty jiných magazínů a vydavatelů. Musím přiznat, že z nich mám poněkud smíšené pocity, protože to může budit dojem, jako by díla takových autorů nemohla obstát na „volném trhu“ a potřebovala zvláštní zacházení, což je hloupost. Na jednu stranu tak podobné věci mohou zvyšovat povědomí o do té doby méně známých autorech, na stranu druhou mohou budit právě tenhle negativní dojem. Jaký je váš názor?

ZH: Souhlasím, je hloupost to vnímat jako zacházení v rukavičkách. Budeme snad příslušníky SFFH komunity vnímat jako ty, kdo se nedokáží prosadit v mainstreamu? Nebo budeme o členech pěveckého sboru tvrdit, že zpívají společně, protože se nemohou vydat na sólovou dráhu? Taky hloupost. Jedna květina vám rozkvetlou louku taky neudělá. Dnes je přece naprosto přirozené, že lidé tvoří zájmové skupiny, sdružují se za určitým konkrétním cílem, pracují spolu na projektech. Mám z té otázky tak trochu pocit, že když se dají ženy dohromady, aby společně prezentovaly nějakou myšlenku, je to krajně podezřelé… Nám jde ale hlavně o to ukázat, co všechno ještě může být fantastika, jak pestrá a nestereotypní umí být. S námi je to jako s tím sborem. Jenom harmonie hlasů dokáže vytvořit působivou melodii, tak jako soubor povídek může přinášet čtenářům a čtenářkám příjemný literární zážitek.

FV: Přirovnání ke sborovému zpěvu se mi líbí. Použila bych i příměr z jiné sféry, vlastně rovněž tvůrčí. Co třeba špičkové menu, které je postaveno na sezónních nebo krajových pokrmech, případně na dvou třech hlavních ingrediencích? Každý národ, každé etnikum má svůj specifický způsob vyprávění, který se neztratí ani v překladu, i kdyby se objevoval pouze v jemných odstínech dikce. Totéž platí pro píšící muže a ženy, aťsi je často nesnadné rozeznat, kdo byl autorem. Jestliže se objeví sbírka, postavená právě na této charakteristice, jen harmonicky zvýrazní výjimečné prvky a posílí umělecký účinek díla.

 

Žena se lvem se na Startovači úžasně rozjela a během prvních několika dní má splněnou už více než polovinu stanoveného cíle. Můžete prozradit nebo alespoň tajemně naznačit, o jakých dodatečných cílech („stretch goals“) uvažujete?

FV: Tady si dovolím odpovědět či spíše mlčet v zastoupení nakladatelství Fortna: do jeho pravomoci spadá vlastní realizace projektu, nás coby editorek se stretch goals týkají okrajově. Druhým důvodem je fakt, že jsem pověrčivá a nerada bych příznivý vývoj zakřikla příliš nadšenými plány!

ZH: Já bych se nenechala tím raketovým startem zmást, aby náhodou nenásledovala raketová stagnace! Pro mě je důležité dosáhnout cílové částky. Když ji překročíme, ráda dopřeju knížce všechno, co ji udělá ještě krásnější a přitažlivější pro čtenáře a přispěvatele ještě spokojenější; nápady nechybí. A také se s radostí pustím do druhého svazku.

 

Jaké jsou vaše další spisovatelské i editorské projekty, na kterých momentálně pracujete nebo do kterých se plánujete pustit po vydání Ženy se lvem?

ZH: Já bych se někdy ráda vrátila k povídkám v žánru real prediction a dala dohromady třetí sbírku. Už máme za sebou Odpor je zbytečný a My jsme vám to říkali a nyní čeká Už je to tady. A jednou by taky nebylo špatné dát všechny re-pre povídky do jednotné celkové mozaiky. Ale Ženou se lvem doufám nekončíme. Ještě mají následovat Žena se sovou, Žena s drakem a Žena s labutí a práce na nich bude až až…

FV: Nebýt Zuzky, do editorské práce se nepouštím. Ale nelituji, že jsme Lehké fantazijno rozjely. Zarostlo nám do života. Nejen nám – i pro ty, které se do projektu zapojily, představuje něco víc než běžnou účast ve sbírce povídek. Možná to má něco společného s ženskou soudržností, možná je to dáno neobvyklostí projektu. V každém případě… je to fantastické!

 

Originální rozhovor na XB1 můžete nalézt zde.

Více informací najdete v hlavním článku: Žena se lvem – o knize.

Štítky: , , ,

Zatím žádné komentáře.

Napsat komentář